pɐnə keʃkɐ qon ɬəɣpinə nʲuɬ ajɐɣtəkkən.
ɬaŋkər maq ɐːŋkiɬ kənʧɬ.
pɐnə keʃkɐnə tʲi ɬaŋker noq nʲaɬmi.
keʃkɐ nʲɑβmiɬəɬ:
pitʲəŋkəlinə ... pitʲəŋkəliji pɯrije!
keʃkɐɣi pɯriɬətəɣ: ɐːŋkem qatti?
lolniŋi pɯriɬətəɣ: katti ɐːŋkem?
lolne nʲɑβmiɬəɬ:
noməqsəɬ: pitʲəŋkəliji pɯriɬem.
pitʲəŋkəli ajɐɣtɐmɐɬ ɬɐtnə pɯriɬətəɣ, ɐːŋkiɬ qatti.
mɐnə noq ɬiβi.
pitʲəŋkəli nʲɑβmiɬəɬ:
keʃkɐnə βuɬi.
noməqsəɬ: keʃkɐɣi pɯriɬem, qatti ɐːŋkem.
pɯrije
ɐːŋkiɬ
katti
keʃkɐɣi
:
noməqsəɬ
...
pɯriɬem
nʲaɬmi
ɐːŋkiɬ
ɬəɣpinə
:
,
keʃkɐ
:
pɯriɬem
pɐnə
ɬaŋkər
.
nʲɑβmiɬəɬ
:
pɯriɬətəɣ
?
nʲuɬ
.
pitʲəŋkəli
pɐnə
ɬiβi
:
noməqsəɬ
pɯriɬətəɣ
.
ɬaŋker
pitʲəŋkəliji
βuɬi
noq
nʲɑβmiɬəɬ
.
qatti
noq
keʃkɐ
ajɐɣtɐmɐɬ
keʃkɐnə
.
kənʧɬ
pitʲəŋkəliji
ɐːŋkem
:
nʲɑβmiɬəɬ
mɐnə
qon
maq
lolne
keʃkɐnə
ɐːŋkem
.
keʃkɐɣi
?
qatti
ɬɐtnə
!
pitʲəŋkəli
pitʲəŋkəlinə
ɐːŋkem
.
qatti
,
ajɐɣtəkkən
tʲi
:
lolniŋi
.
pɯriɬətəɣ
qatti
pɯri-je
:
,
qatti
:
mɐ-nə
ɬəɣpi-nə
pɯri-ɬ-em
qatti
lolniŋ-i
,
:
.
pɯri-ɬ-ətəɣ
:
ɬɐt-nə
pɐnə
.
tʲi
pitʲəŋkə-li-nə
noq
keʃkɐ-ɣi
?
.
.
pitʲəŋkə-li-ji
?
:
pitʲəŋkə-li
nʲɑβmiɬ-əɬ
.
pitʲəŋkə-li
ɬaŋker
ajɐɣtɐ-m-ɐɬ
ɐːŋki-ɬ
keʃkɐ-ɣi
ɬaŋkər
maq
noməqsə-ɬ
ajɐɣtək-kən
.
pɐnə
ɐːŋke-m
βu-ɬ-i
nʲɑβmiɬ-əɬ
nʲaɬm-i
:
pitʲəŋkə-li-ji
.
ɐːŋki-ɬ
kənʧ-ɬ
.
keʃkɐ
keʃkɐ-nə
keʃkɐ-nə
nʲuɬ
pɯri-ɬ-ətəɣ
noq
ɐːŋke-m
ɬiβ-i
ɐːŋke-m
lolne
katti
!
:
nʲɑβmiɬ-əɬ
noməqsə-ɬ
keʃkɐ
pɯri-ɬ-ətəɣ
...
qon
pɯri-ɬ-em
kölyök
béka
:
:
mond-prs.3sg
gondol-prs.3sg
madár-dim-abl
hol
kérdez-prs-1sg>sg
béka-abl
,
...
?
én-loc
anya-1sg
:
macska-abl
össze
egér
keres-prs.3sg
észrevesz-ptc.pst-3sg
?
madár-dim-loc
mond-prs.3sg
.
nyel-pst.pass.3sg
egér
.
macska-loc
!
anya-3sg
.
.
kérdez-prs-3sg>sg
anya-1sg
belső-loc
kérdez-imp.2sg<sg
ez
hol
és
eszik-pst.pass.3sg
és
macska-abl
macska
:
has
.
mond-prs.3sg
.
macska-loc
.
hol
madár-dim
hol
madár-dim-abl
:
anya-3sg
,
észrevesz-pst.3du
idő-loc
macska
:
fel
fel
gondol-prs.3sg
madár-dim
megkérdez-prs-3sg>sg
tud-prs-pass.3sg
.
kérdez-prs-1sg>sg
megkérdez-prs-3sg>sg
anya-1sg
:
nŏməqsəʌ: piťəŋkəliji pyriʌem.
piťəŋkəli ojaɣtamaʌ ʌatnə pyriʌətəɣ, aŋkiʌ qotti.
nŏməqsəʌ: keškaɣi pyriʌem, qotti aŋkem.
keška ńăwmiʌəʌ:
keškaɣi pyriʌətəɣ: aŋkem qotti?
piťəŋkəlinə ... piťəŋkəliji pyrije!
panə keškanə ťi ʌäŋker nŏq ńäʌmi.
panə keška qŏn ʌəɣpinə ńuʌ ojaɣtəkkən.
ʌäŋkər moq aŋkiʌ kənčʌ.
lŏlne ńăwmiʌəʌ:
keškanə wuʌi.
manə nŏq ʌiwi.
piťəŋkəli ńăwmiʌəʌ:
lŏlniŋi pyriʌətəɣ: kotti aŋkem?
- Манә нөк ӆиви.
Лл ныӈи пыритәтәӽ: - Ӄөтты аӈкэм?
Нӑмәӄсәӆ: кэҷкаӽи пыриӆэм, ӄөтты аӈкэм?
- Пиҷәӈкәлинә ... пәҍәӈкәлийи пырийэ!
Панә кэшка ӄн ӆәӽпинә њуӆ ҍу өйәӽтәккән.
Кэҷкаӽи пыриӆәтәӽ: - Аӈкэм ӄөтты?
Пиҷәӈкәли өйәӽтәмаӆ ӆатнә, пыриӆәтәӽ: аӈкиӆ ӄөтты?
Нмәӄсәӆ: пәҍәӈкәлийи пыриӆэм.
Кэҷканә вуӆи.
Ллнэ њӑвмиӆәӆ:
Панә кэшканә ҍи мә... ӆӓӈкәр нөк њӓӆми.
Ӆӓӈкәр мөӄ аӈкиӆ кәнҷӆ.
Пиҍәӈкәли њӑвмиӆәӆ: - Пэҷканә вуӆи ...
Кэшка њӑвмиӆәӆ:
És a macska lenyelte ezt az egeret.
A macska tudja.
Gondolkodik: Megkérdezem a madárkától.
Gondolkozik: Megkérdezem a macskától, hol van az anyám.
A madárka mondja:
Kérdezi a macskától: Hol van az anyám?
Amikor észrevette [a békát], megkérdezi, hogy hol van az anyja.
És ők ketten [az egéranya és a lánya] talákoztak a macska hasában.
Azt kérdezi a békától: Hol van az anyám?
A madárkánál ... a madárkáról kérdezd!
Azt mondja a macska:
A kisegér keresi az anyját.
Megettem.
A béka mondja:
Кошка отвечает:
[Мышь] думает: у птички спрошу (об этом).
Лягушка отвечает:
Размышляет: у кошки спрошу, где мама (моя)?
Кошке известно. Кошка знает (об этом).
Лягушки спрашивает (её): - Где мама (моя)?
Мышки детёныш маму (свою) ищет.
- Мной съедена (она).
У кошки спрашивает (кошку, про свою маму): - Мама (моя) где?
И кошкой та мышка проглочена была.
Птичку встретила (она когда), спрашивает (она её): мама (её) где? [Чья мама из них?]
... знает (это).
Птичкой ... у птички спроси (о ней)!
Вот и внутри кошки друг друга и встретили (они двое).